22 června, 2026

Mobilita: proč ji ignoruješ a co tě to stojí

Přiznej si to. Když přemýšlíš o cvičení, co ti jako první vytane na mysli? Váhy, kilometry, spalování kalorií, objem svalů. A mobilita? Ta přijde na řadu tak akorát ve chvíli, kdy tě začne bolet koleno, záda nebo rameno. Tedy – nikdy záměrně, vždy jako trest. Přitom mobilita není bonusová kapitola fitness světa. Je to jeho základ. A pokud ji přeskakuješ, nestavíš na pevné půdě – stavíš na písku.

Tak co vlastně mobilita je?

Mobilita není to samé co flexibilita – i když je spousta lidí přesvědčena o opaku. Flexibilita říká, jak daleko se tvůj sval dokáže natáhnout. Mobilita jde dál: říká, jak moc dokážeš ten rozsah pohybu aktivně ovládat, kontrolovat a využít.

Jinak řečeno: ohebný člověk může pasivně sundat nohu za hlavu. Mobilní člověk ví, co se děje v jeho kyčlích, ramenou a hrudní páteři – a dokáže s tím pracovat.

Mobilita v sobě zahrnuje:

  • kloubní rozsah pohybu – jak hluboko, jak vysoko, jak daleko
  • svalovou délku a elasticitu – jak moc se svaly i fascie umí protáhnout
  • nervosvalovou kontrolu – schopnost mozku a svalů spolupracovat přesně tam, kde to potřebuješ
  • stabilitu – sílu udržet polohu i v krajních rozsazích, ne jen do nich „spadnout"

A teď si polož otázku: kolik z toho vědomě trénuješ?

Co všechno mobilitu ovlivňuje?

Tohle je místo, kde si většina lidí myslí, že mobilitu ovlivňuje hlavně věk. A ano, věk roli hraje – ale je to jeden z nejmenších hráčů v celé partě.

Sedavý životní styl je číslo jedna. Hodiny u počítače, v autě, na gauči. Tělo se přizpůsobuje pozicím, ve kterých ho nechávám – a pokud to jsou pořád jen 90stupňové úhly v kyčlích a předsunutá hlava, přesně tak začne fungovat. Nebo přesněji: přestane.

Jednostranné zatížení dělá taky pěknou paseku. Běháš, ale nikdy neprotahuješ. Zvedáš, ale nedbáš na pohyblivost hrudní páteře. Sportuješ, ale vždy stejně. Tělo se specializuje – a to, co nepoužíváš, ztrácíš.

Stres a spánek – ano, i to. Chronický stres zvyšuje svalové napětí a fasciální tuhost. Nedostatečný spánek brzdí regeneraci pojivových tkání. Zkrátka: mobilitu nelze vytrhnout z kontextu celkového životního stylu.

Starší zranění bývají tichými sabotéry. Vymknutý kotník z gymplu, natržené tříslo ze střední, „nic vážného" na rameni. Každé z nich zanechá stopu – kompenzační vzorce, které tělo přijme jako nové normální a časem zaplatíš jinde.

Proč na mobilitu nezapomínat?

Protože zapomínání na ni má docela konkrétní důsledky.

Výkon klesá. Dřep bez mobilních kyčlí není dřep – je to kompromis. Tlak nad hlavu bez pohyblivosti hrudní páteře jde za cenu ramen. Každý pohybový vzorec má svůj mobilní základ. Bez něj stavíš sílu na špatných základech.

Zranění přicházejí. Tělo je chytré. Když mu chybí rozsah pohybu tam, kde ho potřebuje, vezme si ho jinde. Kyčle nejdou? Vezme si lumbosakrální kloub. Hrudní páteř nejde? Vezme si krční. A najednou tě bolí záda, i když jsi „nic neudělal".

Pohyb přestává být radostí. Tohle je možná nejdůležitější bod. Když se tělo hýbe volně, pohyb je příjemný. Když je každý dřep boj a každé natažení rukou nad hlavu připomíná špatné divadlo, motivace se vytrácí. A přesně tady se z „cvičím pravidelně" stává „cvičil jsem".

Mobilita není jen o výkonu. Je o kvalitě pohybu po zbytek života. O tom, jestli ve čtyřiceti vstaneš ze země bez přidržování. Jestli v šedesáti doneseš tašky z auta sám. Jestli v sedmdesáti hraješ se svými vnoučaty na zemi.

A co dál?

Tohle byl první díl minisérie o mobilitě. Věděl jsi, co to je – teď víš, co všechno za tím stojí.

V dalších dílech se podíváme na to, jak mobilitu konkrétně testovat, jaké oblasti jsou nejčastějšími „černými dírami" a jak ji systematicky zařadit do tréninku, aniž by to zabralo hodinu denně.

Protože dobrá zpráva je jedna: mobilita se dá trénovat. V každém věku. Na každé úrovni. A výsledky přicházejí rychleji, než čekáš – pokud víš, kde začít.

A to se právě chystáme zjistit. 

Tak zase na slyšenou u dalšího dílu této minisérie!

Luboš, trenér v CrossFit 14000 South

1 června, 2026

Murph: Víc než jen trénink. Pocta, která vás změní.

Existují workouty, které tě unaví. A pak existuje Murph. Murph je pravděpodobně nejslavnější hero workout na světě. Nese jméno skutečného hrdiny: poručíka námořní pěchoty USA Michaela P. Murphyho, který zahynul 28. června 2005 v Afghánistánu při záchraně svých spolubojovníků. Byl posmrtně vyznamenán Medailí cti – nejvyšším vojenským oceněním USA. Workout, který dnes nesmazatelně patří do světa CrossFitu, byl přitom Murphyho oblíbeným tréninkem. Říkal mu jednoduše „The Body Armor".

Co Murph obnáší?

Struktura workoutu je na papíře prostá. V realitě brutální:

1 míle běhu (cca 1,6 km)
100 přítahů
200 kliků
300 dřepů
1 míle běhu (cca 1,6 km)

A to vše navíc se zátěžovou vestou (muži - 9 kg, ženy - 6 kg), pokud ji máš. Workout je možné odjet ve stylu odshora dolů (tzv. "unpartitioned"), kdy musíte splnit jednotlivé pohyby v plném rozsahu, než přejdete na další. Tato varianta je pravděpodobně nejnáročnější nejen z fyzického hlediska, ale i s časového a psychického. Ve skupinových lekcích však nejčastěji probíhá tento workout v tzv. "partitioned" režimu, kdy, vyjma běhu, je možné si pohyby rozdělit do kol dle libosti. Nejoblíbenější varianta je 20 kol po 5 přítazích, 10 klicích a 15 dřepech, známá jako „Cindy partitioned Murph". Ale nic ti nezabrání jít na to po svém.

Proč je Murph tak výjimečný?

Murph není jen fyzická výzva. Je to rituál, vzpomínka a komunita v jednom. Každý rok na Memorial Day (poslední pondělí v květnu) absolvují Murph doslova stovky tisíc lidí po celém světě – v boxech, na stadionech, v parcích i v garážích. Vznikají z toho sdílené zážitky, které CrossFit komunitu drží pohromadě jako nic jiného. Murph je také pro všechny. Začátečník ho zvládne se škálovanými pohyby a menší porcí běhu. Elitní sportovec ho dá pod 40 minut s vestou. Každý má svůj Murph.

Je to pro mě?

Murph se dá škálovat. Pokud přítahy ještě nejdou, použij gumu nebo je nahraď přítahy na kruzích. Kliky na kolenou, méně opakování, pomalejší tempo — všechno je v pořádku. Cíl je jeden: dokončit to. Dostat se přes tu druhou míli.

Pokud chodíš do gymu pravidelně a máš slušnou kondici, Murph tě prověří. Pokud jsi teprve na začátku, Murph ti ukáže, kam chceš dojít.

Co od Murpha čekat?

Buď připraven na výzvu, která otestuje celé tvé tělo. Přítahy budou zaměstnávat tvá ramena a záda, kliky prověří tvé tricepsy a prsa, a dřepy si posvítí na tvé nohy. Samozřejmě nezapomeň na oba běhy, jak na začátku tak na konci, které otestují tvoji kardiorespirační zdatnost (prostě tvoje kardio). 

Tipů na zvládnutí je mnoho, ale tři jsou klíčové:

  • Neskoč do toho naplno – první míle rozhoduje o tom, jak zvládneš zbytek.
  • Rozděl si pohyby od začátku – drž se své strategie podle tvých silných a slabých stránek.
  • Užij si to! - nestresuj se kvůli času, dej do toho všechno, a prožij to utrpení s ostatníma!

P.S. není na škodu si odškrtávat dokončená kola, ať se neztrácíš v počtech!

Sportu zdar — a Murphovi zvlášť.

Vidíme se v gymu,

Luboš, trenér v CrossFit 14000 South

21 dubna, 2026

HYROX: Co se skrývá za nejrychleji rostoucím fitness závodem světa?

Pokud jste v posledních dvou třech letech aspoň trochu sledovali fitness komunitu, pravděpodobně jste tohle slovo už slyšeli. HYROX. Možná od kamaráda z gymu, možná na Instagramu, možná ve spojení s „hybridním atletem" — pojmem, který se čím dál víc skloňuje i v CrossFit kruzích. Co za tím ale reálně stojí?

Odkud to přišlo?

HYROX vznikl v roce 2017 v německém Hamburku. Stojí za ním dvojice — Christian Toetzke, triatlonista a maratonec, a Moritz Fürste, olympijský vítěz v pozemním hokeji a úspěšný podnikatel. Jejich cíl byl jednoduchý: vytvořit závod, který bude přístupný každému návštěvníkovi gymu, bude mít jasný formát a dá se porovnávat napříč celým světem. První závod v Hamburku v dubnu 2018 měl 650 účastníků. V roce 2023 se na HYROX závodech celosvětově představilo přes 175 000 sportovců, jen v Londýně jich za rok prošlo 24 000.

Jak závod vypadá a z čeho se skládá?

Formát je záměrně jednoduchý a vždy identický — ať závodíte v Berlíně, Londýně nebo Los Angeles. Závod se skládá z 8 km běhu rozděleného do osmi úseků po jednom kilometru, přičemž po každém kilometru následuje jedno silově-kondiční stanoviště. Celkem tedy absolvujete osm běhů a osm stanic v tomto pořadí:

  1. SkiErg — 1 000 m na ski ergu
  2. Sled Push — tlačení saní 50 m
  3. Sled Pull — tahání saní 50 m
  4. Burpee Broad Jumps — angličáky s výskokem dopředu 80 m
  5. Rowing — 1 000 m na vesle
  6. Farmers Carry — chůze s kettlebelly 200 m
  7. Sandbag Lunges — výpady s pytlem písku na ramenech 100 m
  8. Wall Balls — 100 opakování

Čas běží od startu do cíle bez přestávek. Elitní závodníci to zvládnou pod 55 minut, průměrný rekreační sportovec by měl počítat až s hodinou a půl.

Kategorie a divize

Tady je HYROX ve srovnání s mnoha jinými závody zajímavý. Neexistuje žádná kvalifikace a žádný časový limit — dokončit může každý. Závod nabízí dvě výkonnostní kategorie — Open a Pro — přičemž se liší primárně hmotností zátěží na jednotlivých stanicích. Dále si můžete vybrat, zda závodíte jako Singles (sám), Doubles (ve dvojici, kde si stanice libovolně dělíte) nebo Relay (štafeta čtyř lidí). Věkové kategorie sahají od mládeže až po seniory — nejstarší závodník, který HYROX dokončil, měl 77 let.

Proč to láká lidi z CrossFitu?

Pro někoho, kdo dělá CrossFit, není HYROX žádná technická neznámá. Wall balls, farmer's carry, veslování — to jsou pohyby, které znáte zpaměti. Klíčový rozdíl oproti CrossFitu je v předvídatelnosti. HYROX má vždy stejný formát, takže přesně víte, na co se připravit, a výsledky jsou globálně srovnatelné. CrossFit naopak záměrně staví na variabilitě a přizpůsobení se neznámému. Jsou to dvě různé filozofie — jedna se ptá „co dneska přijde?", druhá říká „já vím, co přijde, a budu na to co nejlépe připravený."

Příprava na HYROX proto dává smysl i jako doplněk ke CrossFitu. Nutí vás systematicky pracovat na kombinaci běhu a silové vytrvalosti, zlepšit tempo na ergometru a zvládnout stanice opakovaně v únavě — ne jako izolované cviky, ale jako součást delšího závodu.

Je to pro mě?

Pokud jsi zvyklý chodit do gymu 3–4× týdně, máš rozumnou kondici a hledáš konkrétní cíl, ke kterému trénovat — HYROX je přirozená volba. A nejlepší způsob, jak zjistit, jestli tě to chytne, je prostě to zkusit.

Právě proto jsme do naší nabídky zařadili HYROX lekce. Přijď si vyzkoušet stanice na vlastní kůži, potrénovat v partě a zjistit, co tě čeká. Není potřeba žádná předchozí zkušenost se závodem — stačí chuť se pohnout, trochu se nadřít, a trochu se zpotit.

Nejbližší závody pro nás ze střední Evropy se běžně konají v Německu, Polsku, či Rakousku. Ale než si koupíš startovní číslo, přijď za námi. Dáme ti základ, natrénujeme stanice a připravíme tě tak, abys na startu stál s jistotou — a v cíli s časem, ke kterému se příště vrátíš a překonáš ho.

Sportu zdar, CrossFitu a HYROXu zvlášť!

Vidíme se v gymu,

Luboš, trenér v CrossFit 14000 South

19 března, 2026

CrossFit jako sport vs. CrossFit pro život

“Má někdo z našeho gymu šanci se kvalifikovat na Games?”, zněla otázka, kterou jsem slyšela teď v období CrossFit Open, pomyslného prvního kroku kvalifikace. Myslím si, že šance by tam možná byla. Ale otázkou je: “Je někdo ochotný podřídit veškerý svůj čas tréninku CrossFitu a obětovat tomu úplně všechno: zranění, bolesti, jídlo, spánek, volný čas, zábavu, rodinu, přátele, koníčky, práci?” CrossFit na vrcholové úrovni se dnes už totiz od CrossFitu pro život značně liší.

CrossFit jako tréninková metodologie vznikl 35 let předtím, než byly uspořádány první CrossFit Games. Greg Glassman vytvořil CrossFit s cílem přinést skutečný atletický trénink všem, nejen profesionálním atletům. CrossFit přináší skvělé výsledky, a pokud se dělá správně, přispívá ke zdraví a dlouhověkosti. Dnes se ale dozvídáme o CrossFitu hlavně z médií skrze CrossFit Games. Jak se CrossFit za ta léta změnil? A jaký je rozdíl mezi top atlety a průměrným členem našeho gymu?

“Naše potřeby se liší stupněm intenzity cvičení, ne jeho druhem.” Toto tvrzení coache Glassmana pořád platí, ale dneska je rozdíl v intenzitě cvičení a tréninkovém objemu atleta CrossFit Games a průměrného člena gymu propastný. Na začátku CrossFit Games v letech 2007-2009 se měl šanci kvalifikovat každý talentovaný jedinec a zazávodit si s lidmi stejného smýšlení. Mezi lety 2010 a 2011 začal být CrossFit víc a víc známý, začal se dostávat mezi masy a počet atletů exponenciálně narostl. Vznikla tedy potřeba kvalifikace, a to byl počátek dnešního Open, Quarterfinals a Semifinals. Dnes už nejen atleti na úrovni Games, ale i Semifinals mají CrossFit jako svůj hlavní sport a věnují se mu profesionálně. Mají vlastního coache (častokrát i několik), následují individuální tréninkový plán, doplňkový silový program, pilují své gymnastické dovednosti a rozvíjí vytrvalost. Věnují zvláštní pozornost regeneraci, protože bez ní by svůj tréninkový objem neměli šanci zvládat.

95 % členů našeho gymu tvoří lidé, kteří nemají žádné závodní ambice. Dělají CrossFit pro život - chtějí být zdraví, vypadat lépe nebo se zlepšit ve svém hlavním sportu. Chtějí zvýšit úroveň všeobecné tělesné připravenosti, aby byli lepší ve svých životních prioritách: být lepší mámou, lepším manažerem, lepším běžcem. Chtějí především předejít zranění, načerpat energii a mít ze sebe dobrý pocit. A dobrý, vyvážený programming by právě toto měl všem členům dávat. Proto u nás často nemáme tolik “sexy” cviků jako na Games, ale snažíme se držet jádra CrossFit tréninkové metodologie: neustále se měnící funkční pohyb ve vysoké intenzitě. Jednoručky, běh, pytle s pískem, angličáky, wall balls, hollow rocks nejsou sice tak atraktivní, ale velmi účinné. Přijďte do gymu 4-5 krát v týdnu, dejte si jeden trénink ve vysoké intenzitě, většinu času jeďte dvoj- nebo trojkombinace cviků, zvedejte těžké váhy jednou týdně a jednou za čas si dejte dlouhý workout. Neustále pracujte na technice, věnujte 10-15 minut práci na svých slabých stránkách. Běžte ven, užívejte si své formy, zkoušejte nové sporty. Mějte z pohybu radost. Je to tak jednoduché.

Každý by si tedy sám pro sebe měl zodpovědět otázky: Co je mým cílem? Jaké mám životní priority? A jakou roli v mém životě hraje CrossFit? Nejlepším možným způsobem, jak zakončit tento článek, je citát Pata Sherwooda, který na nás kouká každý den v gymu.

“The goal is to get fit, make it the best hour of your day, stay safe, turn up the music, high five some people, and blow off some steam. So remember that. RELAX. HAVE FUN. WORK OUT.”

“Cílem je dostat se do formy, udělat z hodiny v gymu nejlepší hodinu svého dne, neriskovat, vypeckovat hudbu, plácnout si s lidma a vypustit páru. To si pamatuj. Uvolni se. Užij si to. Cvič.”

Zdroje:

The CrossFit Journal: Competitive Conundrum By Andréa Maria Cecil; http://library.crossfit.com/free/pdf/CFJ_2014_10_Competition_Cecil.pdf

Training CrossFit vs. CrossFit as a Sport by Chris Spealler; http://www.crossfit2232.com/2013/11/training-crossfit-vs-crossfit-as-a-sport-by-chris-spealler/

Volume, it Comes at a Cost, and is it Necessary? By Chris Spealler; http://chrisspealler.com/ask-the-tough-questions/